Vazeni,

posilam vam svuj prispevek o organizaci vedy ve
Svycarsku a Nizozemi.

S Pozdravem,

Alexander Moroz





SVYCARSKA A NIZOZEMSKA ZKUSENOST


Svycarsko a Nizozemi patri podle ruznych kriterii mezi staty s nejvetsi
vedeckou produkci na hlavu na svete. Jako pro vsechny zeme s vysokou
urovni vedy, charakteristickym rysem pro ne je existence a vzajemna
propojenost vedy a vyzkumu na univerzitach a statnich vedeckych ustavech s
komercnim vyzkumem. Ze statnich vedeckych ustavu jmenuji treba Paul Scherer
Institut ve Svycarsku, ktere krome jineho profituje i z rady evropskych ustavu
na svem uzemi jako je treba CERN. V Nizozemi je to zase Nederlandse Organisatie
voor Wetenschappelijk Onderzoek (NWO), ktere zahrnuje i nadaci FOM
(Fundamenteel Onderzoek der Materie) na jednom z jejichz sesti ustavu pracuji.
Pro podrobnejsi informace o strukture a rozpoctu NWO a FOM odkazuji
na jejich webove stranky na adrese http://www.nwo.nl, resp. http://www.fom.nl.
Dulezite je, ze ve vedecke kariere se da pokracovat jak ve statnim tak i
v soukromem sektoru, zatimco u nas prechod do soukromeho sektoru temer bez
vyjimek znamena jeji konec. Casto se stava, ze vedec prechazi napr. z firmy
Philips na univerzitu nebo statni vedecky ustav a obracene. O vysoke
urovni komercniho vyzkumu ve Svycarsku a Nizozemi svedci napriklad, ze
Nobelova cena za objev vysokoteplotni supravodivosti putovala do laboratore
IBM v Ruschlikonu nedaleko Curychu, na objevu kvantovane vodivosti tzv.
bodovych kontaktu se vyraznou merou podileli vedci z laboratori firmy Philips,
atd. Rozhodne neni pravda, jak zaznelo v clanku D. Stysa, ze vyzkum v techto
zemich se provadi vyhradne na vysokych skolach.

Za hlavni pricinu vysoke urovne vedy v techto zemich povazuji to, ze jak
Svycarsko, tak i Nizozemsko jsou staty s relativne nizkymi danemi pro
nadnarodni spolecnosti s moznosti odectu dani venovanych na vedu a vyzkum, coz
u nas stale jeste chybi. Prave v techto danovych pomerech a v aktivni
investicni politice vidim klic k uspechu techto zemi. Omlouvam se za tu frazi,
ale jsme opravdu soucasti jedne globalni ekonomicke vesnice a velke firmy,
ktere jsou schopny stimulovat jak nasi ekonomiku tak i vedu a vyzkum, se
usadi tam, kde je to pro ne nejvyhodnejsi. Rovnez by mely byt osvobozeny od
dani dary, ktere smeruji ze zahranici na nase ustavy. Donedavna jeste platilo,
ze casto musely zustat na celnici, protoze ustav nemel penize na to, aby
zaplatil clo. Diky svemu danovemu systemu a investicni politice Svycarsko a
Nizozemi prilakaly radu svetovych firem, pro ktere se tam vyplati delat vedu
a vyzkum, a to i pres relativne vysokou mzdovou narocnost. Staci se pouze
podivat na loga spolecnosti v prumyslovych zonach na predmesti Curychu nebo
Amsterodamu. Ve vytvoreni investicni pritazlivosti nasi zeme lezi rovnez klic
jak k budoucimu rozvoji vedy a vyzkumu u nas, tak i k nasemu budoucimu
hospodarskemu rustu.

Poptavka po kvalifikovanych kadrech ze strany velkych spolecnosti, myslim tim
s PhD, vedla k

o vytvoreni trhu pracovniku s PhD
o spolecenske prestizi vedecke prace, ktera je silne podeprena jeji
financnim ohodnocenim
o `samoociste' vedeckych a vyzkumych instituci

Vstupenkou do vyzkumnych ustavu nadnarodnicich spolecnosti, jako je treba
ABB, Ciba, Nestle, Novartis a Roche ve Svycarsku, anebo Philips, Shell
a Unilever v Nizozemsku je dosazeni PhD kvalifikace. Pro tyto spolecnosti je
vychova PhD pracovniku nakladna a radeji chteji hotovy produkt, ktery jiz
presvedcil o svych schopnostech behem sveho postgradualniho studia.
Bez PhD je prakticky nemozne pracovat v komercnim vyzkumu. Soucasne, dosazeni
PhD kvalifikace umoznuje nalezt uplatneni i v ruznych manazerskych a
konzultacnich firmach s radove dvojnasobnym nastupnim platem nez ve statnim
sektoru. V obou zemich konci v komercni sfere temer 80% pracovniku s PhD.

Poptavka po pracovnicich s PhD pak vedla k tomu, ze jeho dosazeni se stalo
prostredkem ke slusnemu zivobyti. Jestlize u nas v podvedomi rady
lidi je vedec stale synonymem pro napul cvoka, ktery nema ani na to, aby si
mohl dovolit pivo v centru Prahy, ve Svycarsku a Nizozemsku je to clovek,
ktery se nemusi bat o to, zda uzivi rodinu ze sveho platu. Napr. ve Svycarsku
je nastupni plat pro vedeckeho pracovnika (s PhD) v soukromem sektoru kolem
8.000 SFr (cca. 5500-6000 SFr na univerzite) a velice brzy dosahuje pres
12.000 SFr. Onech 8.000 SFr je rovnez nastupni plat pro absolventa vysoke
skoly v bance, dalsi mzdovy postup je ale vyrazne pomalejsi. Je zapotrebi
hodne se otacet v soukromem sektoru, aby clovek dosahl platu nad 15.000 SFr,
coz je plat vysokoskolskeho profesora. Jedna se o velice slusny plat i na
Svycarske pomery. Pro srovnani, rodinny dum se da pronajmout od cca
2200 SFr/mesicne, slusny dvoupokojovy byt v tichem prostredi s trochou stesti
za cca 1000 SFr/mesicne, jidlo v restauraci Girardel, jedne z nejdrazsich a
nejvyhlasenejsich ve francouzsky mluvici casti Svycarska, stoji cca 250 SFr
a oficialni hranice ``chudoby'' se pohybuje kolem 2000 SFr. Kariera vedce je
pro radu lidi radnym a plnohodnotnym zpusobem, jak si slusne vydelat. S
vyjimkou Britanie, v kazde zemi, ve ktere jsem doposud pracoval, jsem jako
postdok nebo tzv. `research associate' pobiral plat rozhodne vyssi nez je
prumerna mzda v dane zemi, casto temer jeji dvojnasobek. Pri svem navratu
do Ceske republiky by byla ma hruba mzda, a to po vice nez 11 letech praxe
(vcetne PhD studia) stale nizsi nez prumerna mzda u nas, ktera se ted odhaduje
kolem 11.000 Kc. O platech zamestnancu verejne spravy, kteri demonstrovali
za zvyseni svych mezd, se mne muze jenom zdat.

Trh pracovniku s PhD je poporovan i jinymi zpusoby nez poptavkou z komercni
sfery. Svycarsko jako bohata zeme jej podporuje spolecne s prenosem informaci
a technologii i tim, ze pres Swiss National Science Foundation
(SNSF, viz. http://www.snf.ch/) sponzoruje kolem 200 PhD studentu rocne,
aby si udelali PhD na spickovem pracovisti v zahranici. Kdyz potkate svycarskeho
PhD studenta na IAS v Princetonu anebo na Harvardove Univerzite, se slusnou
pravdepodobnosti je tam proto, ze sveho zamestnavatele nic nestoji. Trh
pracovniku s PhD je podporen v Nizozemi zase tim, ze pracovnik ze zahranici
(expert having specialist knowledge not available in Holland) ma slevu na
danich az 35%. Pro srovnani, u nas se Karlova Univerzita nechvalne proslavila
tim, ze misto docenta a profesora muze dostat pouze ten, kdo na ni jiz ucil
minimalne 5 let. V clanku o xenofobni Karlove Univezite o tom informoval i
predni casopis Nature. Mate Nobelovou cenu, jste unaven Univerzitou v
Princetonu a chcete misto na Karlove Univerzite? Mate smulu.

Hlavni pricinou vysoke vedecke produkce Svycarska a Nizozemi je prave
vytvoreni trhu pracovniku s PhD. To ma za nasledek dve skutecnosti.
Jak je znamo, delat vedu se neda naucit z lavic poslucharen vysokych skol,
kde muze dostat akorat nezbytne zaklady, ale pouze tak, ze student asistuje na
vedecke praci, nejlepe v zavedenem tymu. Ne nadarmo se traduje, ze 95% dobrych
vedcu jsou studenti dobrych vedcu. Vice nez PhD te ktere univerzity proto
zalezi, ktery profesor resp. skolitel vyskolil daneho studenta. Ze strany
studentu je tim padem vetsi tlak nez u nas udelat PhD u dobreho vedce, protoze
je zarukou dalsiho zamestnani. Na druhe strane, ten kdo vedu dela aktivne vi,
ze nejlevnejsi a nejvykonnejsi pracovni silou jsou PhD studenti.
Pravidlo, ktere plati bez vyjimky, a ktere popsal ve sve autobiografii nositel
Nobelovy ceny, rusky fyzik Kapica, je, ze na kvalitu vedeckeho ustavu se da
usoudit dle poctu PhD studentu, ktere zamestnava. Jak ve Svycarsku
tak i v Nizozemsku je vytvorena idealni situace pro zavedeneho vedce - ma
zabezpecen prisun postgradualnich studentu a nemusi se prilis starat o
jejich uplatneni. Je totiz striktne dodrzovanym pravidlem, ze po dosazeni
PhD musi student odejit pryc. Vedec, jehoz studenti zacnou mit problemy s
uplatnenim rychle straci pocet svych PhD studentu, cimz jeho vykonnost
a tim i prisun penez klesa.

Pri omezenem poctu prostredku, ktere plynou u nas do vedy a vyzkumu a
pri soucasnem neexistujicim trhu pracovniku s PhD jsou vyse uvedene
samoocistne mechanismy u nas zanedbatelne. Zatimco profesor v Nizozemi nebo
ve Svycarsku bezne vede pres deset PhD studentu, pritom nic neobvykleho neni
ani kdyz jejich pocet presahuje dvacet, u nas stezi presahne pocet prstu
jedne ruky. Nasledne schazi tlak na univerzity, aby zamestnavali spickove
vedce. Myslim, ze je na nase pomery prilisnym luxusem, kdyz to malo,
co dosahuje svetoveho standartu, je odrezano od vyucovaciho procesu.
Domnivam se, ze spise nez do kateder, ktere casto vevodi jeden profesor, by
mely byt vysoke skoly organizovany do malych tematickych institutu s nekolika
profesory jak je to treba na EPFL, ETH, anebo Univerzite v Amsterodamu.
Nemyslim, ze je to pouze vina pracovniku Akademie, ze spoluprace
s vysokymi skolami neni optimalni. Casto jsou spise radi, ze je nikdo cizi
nevyrusi ze zavedenych pomeru. O xenofobii Karlovy Univerzity jsem jiz
psal. Rovnez nevim o zadnem svem znamem, ktery by byl kontaktovan tuzemskou
univerzitou, a to i pres vynikajici vysledky, ktere rada z nich dosahuje.
Naprosto u nas schazi, co je v Nizozemi udeleni tzv. ``Pioneer status". Mlady
vedec, ktery ukoncil postgradualni studium anebo postdoktoralni pobyt na
spickovem pracovisti a dosahl vybornych vedeckych vysledku muze dostat nekolik
milionu NlG na dobu 5 let aby zalozil svuj vlastni tym.

Zaverem bych chtel jeste jednou zduraznit, ze klicem k nasemu budoucimu
uspechu je vytvoreni investicni pritazlivosti nasi zeme, a tim vytvoreni
podminek k tomu, aby pro nadnarodni spolecnosti bylo vyhodne se u nas usadit
a investovat do vyzkumu. Umozneni toho, aby velke i male firmy mohly odecist
naklady na vedu a vyzkum ze sveho danoveho zakladu povazuji za alespon stejne
dulezite jako pozadavek, aby na vedu a vyzkum smerovalo 0.7% naseho HDP.


Alexander Moroz tel. : +31-20-6081353
FOM Institute fax : +31-20-6684106
AMOLF email: moroz@...
Kruislaan 407
NL-1098 SJ Amsterdam
The Netherlands

---------------------------------------------------------------------
Online archive of CZECHSCI mailing list is located at:
http://www.reference.com/cgi-bin/pn/listarch?list=CZECHSCI@markl.cz
---------------------------------------------------------------------